Psal se rok 2008. Jaro se probouzelo a já si konečně splnil svůj sen. Po nelítosném boji s internetem a e-shopy, jsem zvítězil. Koupil jsem krásného, všem dobře známého,vychytralého a znamenitě létajícího Super Cuba od Hobbyzone.
Přes relativně vysokou cenu 3900,-, která mě bez varování připravila o všechny mé finance, jsem byl velice šťastný.
Jako káždý den jsem za rozbřesku sledoval modř oblohy a nelítosný vítr, který hatil onen den D. Jako nenasytný návštěvník proslulé cukrárny okusující smetanově křehkého indiána, tak čas pomalu okusoval mé nervy. Onen den konečně přišel. Moudrost počasí dosáhla svého vrcholu a my se vydali na čerstvě posečenou a voňavou louku. (od pravdy to má sice hodně daleko, ale hodí se to sem) Jako ostřílený bojovník, který se udatně vrhá do spáru sedmihlavé saně, jsem odhodil své letadlo. Ačkoli naděje na pokoření silného soupeře nebyly velké, tak se zdálo, že jsem zdárně uspěl. Nezkrotný oř z prvních okamžiků se změnil v krotkého hřebce a já poprvé okusil létání. Má radost byla veliká jako vesmír sám a v mé mysli nebylo většího zmatku. V mysli jsem nedokázal utlumit onoho ďáblíka, který bez zábran opakoval "Ha ha, teď to rozbiješ". Jaké bylo překvapení, když jsem svého oře bez újmy zavedl zpět do stáje. Netrvalo dlouho a nastal čas, kdy bylo potřeba vyměnit mého věrného přítele.
Od té doby odteklo spousty vody, ale jedno jé pořád stejný. Radost, která ve mě koluje, když letím. Pokud jsem nezemřel, tak létám doteď.
Teď trochu normálního psaní. Model jsem chtěl už jako malý kluk, bohužel se mi to splnilo téměř až v dospělosti. Nikdo mě k tomu nepřivedl, bylo to spontání. V okolí nebyl žádný modelář a tak jsem musel začínat a zalítávat sám. Ale model typu Piper byl víc než vhodný. Neuvěřitelně klidný a dobře ovladatelný éro už jsem od té doby neřídil.
Můžete taky napsat svůj příběh kdo nebo co vás přivedlo k našemu společnému koníčku.
a su vtom zas!
Takže jen krátká nostalgická vzpomínka na mládí. 
Toť vše o modelařině u mě.